(3. dubna 1876–12. července 1932)
Zlínský podnikatel světového formátu, který dokázal vytvořit z řemesla průmyslové odvětví. Zlínská ševcovina dosáhla celosvětové popularity. Svět v třicátých letech minulého století věřil, že „baťovec“ znamená národnost.
Tomáš Baťa byl společensky odpovědným člověkem a vlastencem. Na místech, kde firma Baťa působila, rozvíjel celospolečenské zájmy. Budoval občanskou vybavenost měst, zdravotnictví, školství, sociální péči, kulturní a sportovní zázemí.
Firma Baťa byla založena v roce 1894 sourozenci Baťovými – Annou, Antonínem a Tomášem. Během let se podnikatelská činnost rozrostla do desítek oborů a napříč světovými kontinenty. Firma postupně začala exportovat celé továrny a zakládat vlastní průmyslová města.
Životní filozofií Tomáše Bati bylo přijímat a překonávat výzvy. Jeho podnikatelské úspěchy nebyly podmíněny štěstím či náhodou, jeho výsledky byly odrazem kontinuální práce. Naučil se vnímat lidi a chápat jejich pocity, obavy i přání. V rámci podnikání začal vytvářet příležitosti, aby se mohli i ostatní lidé realizovat. Naučil se, že v životě člověk nic nedostává zadarmo. Řídil se hlavní myšlenkou, že odvaha je polovina úspěchu, a pokud chce člověk něčeho dosáhnout, je potřeba pustit se do práce.
Soustředil se na řešení problémů, nikoliv na jejich existenci. Býval mírně neurotický, avšak věčný optimista. Jeho osobnost inspirovala druhé, a to zejména přirozenou otevřeností. Na začátku svého podnikání se setkal s takovou přemírou opovržení, že přestal toužit po uznání druhých, dokázal se ocenit sám. Neměl problém hovořit s vysoce postavenými lidi i s lidmi z velmi nuzných poměrů. Nikdy nehodnotil člověka podle majetkových poměrů, hodnotil jej podle odhodlání pracovat a osobní odvahy.
Tomáš Baťa s manželkou Marií a synem Tomášem, r. 1930 (SOkA Zlín, o. č. 93, p. č. 1)
Tomáš Baťa u svého letounu Junkers, r. 1930 (SOkA Zlín, o. č. 3059, p. č. 1)
Tomáš Baťa u své „Elky“ (SOkA Zlín)
Tomáš Baťa a pan prezident Tomášm Garrigue Masary, 1928 (SOkA Zlín, o. č. 6447, p. č. 1)
Tomáš Baťa ve své firmě vyvíjel vlastní systém řízení, který byl založen na využití principů tzv. selského rozumu. Aplikoval pouze takové zásady a pravidla, která byl sám schopný přijmout. Nepoužíval oslovení zaměstnanec, ale spolupracovník. Sám říkal, že ve své práci žádné zaměstnance nechce, že zaměstnancem je člověk, který „musí pracovat“ a že žádná velká díla nevznikla, protože někdo musel, ale protože někdo chtěl. Přál si ve své firmě spolupracovníky a spolupodnikatele, lidi zainteresované do fungovaní firmy, odpovědné za úspěch i neúspěch a podílející se na zisku i ztrátě (jedna z firemních zásad). Baťa nevěřil, že někdo bude pracovat lépe a více proto, aby se on měl lépe. Věřil však, že lidé budou odvádět kvalitnější a rychlejší práci, pokud budou mít z takového zlepšení sami užitek.
Od počátku se obklopoval odborníky v určité oblasti, naučil se spolupracovat a delegovat kompetence a odpovědnost za jednotlivá odvětí na schopné spolupracovníky. Pochopil, že firmu nemůže vybudovat sám.
Pracovna Tomáše Bati ve fabrice, 1932 (SOkA Zlín, o. č. 288, p. č. 1)
Tomáš Baťa během návštěvy školy (SOkA Zlín, o. č. 138, p. č. 4)
Tomáš Baťa a Hugo Vavrečka při testování nového kávovaru, 1931 (SOkA Zlín, o. č. 88, p. č. 2)
Tomáš Baťa během Prvomájové oslavy, 1931 (SOkA Zlín, o. č. 36, p. č. 5)
Jedno ze slov, které charakterizuje společně osobnost i pracovní poslání Tomáše Bati, je slovo služba. Sloužit podle Tomáše Bati znamenalo vykonávat cokoliv tím nejlepším způsobem a převzít odpovědnost za vlastní život. Jeho filozofie služby se rozdělovala na sedm úrovní. Ta první hovoří o službě sobě samému. Tomáš Baťa zastával názor, že člověk nemůže dávat druhým lidem a světu to, co sám nemá. Věřil, že každý člověk má nejprve posloužit sám sobě, naučit se vybudovat sebe, a následně může chtít měnit svět. Další úrovně služby se zaměřovaly na vytváření vztahů s blízkými, spolupracovníky, zákazníky, firmou, veřejností i světem. Sloužit znamenalo pro Tomáše Baťu vědomě budovat tyto jednotlivé oblasti lidského života tím nejlepším způsobem a s maximální intenzitou.
Tomáš Baťa měl jedinečnou schopnost měnit myšlení lidí na základě svého osobního příkladu. Věřil, že trvale vychovávat je možné jen osobním příkladem a že pokud se zastaví růst šéfa, zastaví se celkově růst firmy.
Tomáš Baťa během první Prvomájové oslavy, 1924 (SOkA Zlín, o. č. 2082, p. č. 2)
Karel Engliš, Marie a Tomáš Baťovi, během návštěvy Luhačovic, 1932 (SOkA Zlín, o. č. 144, p. č. 2)
Tomáš Baťa při vstupu do továrny, razil si příchod jako každý jiný spolupracovník (SOkA Zlín, o. č. 109, p. č. 2)
Tomáš Baťa při rozhovoru pro Foxův zvukový týdeník, 1931 (SOkA Zlín)
