* osobní profil:
Narodil se z otcova druhého manželství jako nejstarší z nevlastních sourozenců Tomáše Bati. Povahově byl údajně velmi podobný Tomášovu bratru Antonínovi (1874), tak jako on byl považován za atraktivního muže se skvělou povahou. Byl velmi nadaný a stejně tak byl jediným ze sourozenců, který studoval na univerzitě. Inklinoval k přírodním vědám, zvolil si obor učitelství. Na univerzitě strávil dva semestry, následně byl odvelen podle tehdejších zákonů k dělostřeleckému pluku v Přemyšlu. Na vojně jej zasáhla zpráva o smrti nevlastního bratra Antonína. Na vysokoškolská studia se již nevrátil a po dokončení vojenské služby vyslyšel prosby svého nevlastního bratra Tomáše a nastoupil do firmy. Ve firmě se věnoval účetnictví, účtárnucelou přeorganizoval. Navázal na své zkušenosti, které nabyl už během středoškolských studií, když o prázdninách ve firmě vypomáhal. Účetní systém firmy se mu podařilo změnit do té míry, že bylo konečně vidět, jak si jednotlivá oddělení stojí každý den. Jakmile se podařilo Leopoldovi dát do pořádku Účetní oddělení, které se zaběhlo v plynulý chod, přeřadil jej Tomáš v roce 1912 do Komerčního oddělení, do kterého spadal prodejní styk se zákazníky a cestujícími prodejci – do roku 1914 se mu podařilo systematizovat i toto oddělení. V témže roce nastupuje zpět ke svému pluku, v roce 1917 byl povýšen na nadpraporčíka. V říjnu 1918 onemocněl na španělskou chřipku, léčil se několik měsíců. Následně se snažil opět vrátit do chodu firmy, dařilo se to však obtížně, ozývala se zranění z fronty, a to nejen ta fyzická. Měl velmi rád hudbu a byl výborným houslistou. Miloval knihy, četl v každé volné chvíli. Na lidi působil silou své osobnosti, nikdo jej údajně neslyšel nikdy křičet, přesto jej všichni respektovali a pod jeho vedením dosahovali kvalitních výsledků. Tomáš Baťa v něm měl velkou oporu, dal na jeho radu a systematický přístup k práci obdivoval. S jeho smrtí se nejspíše nikdy nesmířil. Leopold Baťa zemřel předčasně, dne 1. července 1920 ukončil svůj život skokem z nejvyššího patra psychiatrické léčebny v Praze – nebyl schopen žít s traumaty z fronty. Zůstala po něm vdova Marie Leopoldová Baťová, která také spojila svůj život s firmou Baťa.
Leopold Baťa, 1918 (SOkA Zlín, o. č. 3067, p. č. 1)
Fotografie jsou zveřejněny se souhlasem majitele.