Josef Blažek

* zapsáno v osobní kartě:

• narozen 29. 7. 1875 v Žarošicích
• vzdělání – nižší gymnázium v Uherském Hradišti
• znalost jazyků – německy
• přijat k firmě roku 1906
• bydliště – vilka na Letné, později Praha

Při svých četných obchodních cestách se Tomáš Baťa setkával s mnoha lidmi, a tak se jednou také stalo, že „mladý obchodní cestující Josef Blažek a mladý továrník obuvi Tomáš Baťa, setkali se ve vlaku v Břeclavi“. Dali se do řeči a tato rozmluva změnila směr Blažkova života. Dosud pracoval jako účetní a obchodní cestující v holešovské Kneiselově továrně na cukrovinky, nyní toto zaměstnání opustil a přešel do Baťovy obuvnické firmy. Zpočátku pracoval jako účetní, brzy prokázal schopnosti ve vedení obuvnického provozu. Už v letech 1907-1909 se stal Baťovým zástupcem a roku 1916 ho Baťa ustanovil prokuristou firmy, tedy svým zplnomocněným zástupcem. Za první světové války, ve složitých provozních poměrech, si svou neúnavností a úsilím získal Baťovo velké uznání. V roce 1925, kdy dosáhl padesátky, plnil další poslání – stal se vedoucím pražské kanceláře firmy Baťa. S tím, jak rostl celostátní dosah působení firmy, vzrůstal i význam tohoto pražského pracoviště, na kterém Blažek působil.

Tomáš Baťa očima Josefa Blažka: Řešil jsem problém s dodávkou kůží – byly nekvalitní a dodání se zpožďovala, Tomáš Baťa se mě ptal, jak to jde, odpověděl jsem: „Chtěl bych říci, že těžko, že se celá věc až příliš komplikuje, ale raději odpovím, že na tom pracujeme postupně. Vím, co byste mi řekl, že máme celou záležitost řešit jako loupání cibule, po vrstvách. No, to já vím, tak říkám, že loupeme, loupeme, slzám se nevyhneme, ale loupeme.“ Tomáš Baťa se tehdy rozchechtal na celé kolo, asi nikdy jsem ho neviděl smát se tak srdečně, tak hlasitě, až mu vyhrkly slzy. Smál se a když konečně znovu popadl dech, tak dodal: „Někdy je lepší se na celé loupání vykašlat a rovnou cibuli rozříznout.“ Vzal jsem si tehdy jeho slova k srdci. Celou dodávku jsem zrušil. Za dva dny jsem našel lepšího a kvalitnějšího, hlavně zodpovědnějšího dodavatele.

Josef Blažek, 1940 (SOkA Zlín, o. č. 3245, p. č. 1)