* zapsáno v osobní kartě:
Nevlastní bratr Tomáše Bati nastoupil jako čtrnáctiletý do zlínské továrny a o rok později získával zkušenosti v Německu. V roce 1920 vedl pobočnou továrnu firmy Baťa v americkém Lynnu, ale podnikání zde brzy skončilo neúspěchem. Po návratu do Zlína působil v různých provozech a roku 1925 s několika spolupracovníky cestoval do Brazílie, Argentiny a Uruguaye. Pracoval jako vedoucí nákupního oddělení (1926) a poté náležel ke skupině 17 vedoucích, kteří tvořili širší vedení firmy (1929). Po úmrtí Tomáše Bati roku 1932 se stal šéfem firmy a patřil spolu s Dominikem Čiperou a Hugo Vavrečkou k jejímu tříčlennému vedení. Zaměřoval se na propagaci a reprezentaci Baťova koncernu, mj. též svou cestou kolem světa uskutečněnou letadlem, lodí a vlakem roku 1937. V červnu 1939 emigroval do USA, které musel opustit v lednu 1941 a poté se natrvalo usadil v Brazílii. Vedl tam svůj průmyslový podnik v nové osadě Batatubě, věnoval se agrární kolonizaci a založil další tři místa – Mariapolis, Bataguassu, Bataypora. Zemřel 23. srpna 1965 v Sao Paulu.
Z dopisu Tomáše Bati do Ameriky Janu A. Baťovi (květen 1920):
Milý Jeníku! ... Letošní rok je boj o existenci a není v něm místa pro fantazie. ... Dělej třeba 100 párů denně, ale uč se myslet obchodně. ... Nechci Ti mluvit do toho, máš-li vyrábět turns nebo McKay. ... Myslím si ale, že je v Tobě kus otcovy povahy, který jeden měsíc prodával uhlí a ihned toho zanechal, jak poznal v praxi, jak špinavý jest obchod a že se u toho práší a nic nevydělá. ... Začal sníti o novém obchodě, a to s pomeranči – a uhlí nemohl ani vidět. Snadněji je dělat plány nežli obchod.
Jan Antonín Baťa, 1937 (SOkA Zlín, o. č. 353, p. č. 4)
Fotografie jsou zveřejněny se souhlasem majitele.