* zapsáno v osobní kartě:
Při středoškolských studiích si o prázdninách přivydělával ve zlínské továrně, v době vysokoškolských studiích dostával finanční výpomoc od svého prastrýce Tomáše Bati a tehdy také o sobotách pracoval v Baťově prodejně na pražském Václavském náměstí. Po nástupu k firmě ve Zlíně se zapracoval v ševcovském provozu, pak přešel na dva roky do exportního oddělení a poté do nákupního oddělení. Nakupoval kůže po celé Evropě a dostal se i do Indie. V letech 1934-1936 byl ředitelem baťovské továrny ve francouzském Hellocourtu. Ve válečných letech patřil k nejvyššímu vedení koncernu a v tomto postavení roku 1944 podporoval slovenské vlastence při protifašistickém odboji (finanční podpora firmy Baťa dosahovala sumy 90 milionů korun). Kvůli této činnosti podstoupil tři výslechy na zlínském gestapu. Po komunistickém únorovém převratu roku 1948 si našel existenci v Praze, ale pak byl v letech 1951-1956 vězněn, souzen a pronásledován. Protloukal se několik let na pracovištích v Ostravě, roku 1961 odešel do penze a žil pak ve Zlíně. Zemřel 16. září 1984.
Tomáš Baťa očima Františka Maloty: Žádnou věc nevyřídil tak, že by ji hodil druhému na krk. Sám se do každé zakousl, naučil nás potíže rozebírat, nalézt cestu k jádru a říci jasně ano a ne. Tak nás svým způsobem učil myslit a pracovat ve světovém měřítku.
František Malota, 1940 (SOkA Zlín, o. č. 14274, p. č. 10)
Fotografie jsou zveřejněny se souhlasem majitele.